|
|
Mediální krajina ve Španělsku
Michálková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Diplomová práce "Mediální krajina ve Španělsku" si klade za cíl zmapovat současnou španělskou mediální scénu a aplikovat tak základní rysy a specifika fungování mediálního systému, tzv. modelu polarizovaného pluralismu tak, jak jej ve své knize Systémy médií v postmoderním světě popsali Hallin a Mancini a jehož charakteristiky kromě Španělska přiřazují i dalším zemím jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko, okrajově i Francie). Deskripci samotného mediálního trhu tištěných a audiovizuálních médií předchází rozsáhlé kapitoly věnující se vývoji tištěných médií ve Španělsku od jeho počátků v 17. století až po současnost, mediální legislativě a koncentraci vlastnictví médií. Právě vývoj tisku (a ve dvacátém století i vývoj audiovizuálních médií) se stal pro své výjimečně těsné propojení médií a politiky určující pro dnešní podobu španělské mediální krajiny, a proto je mu v práci věnována největší pozornost. S historicko-politickým vývojem země a neustále se měnícím systémem státního uspořádání je spojena i častá změna legislativy (zejména tiskových zákonů), což Španělsko v tomto ohledu odlišuje od ostatních evropských států. Kapitoly o trhu tištěných a audiovizuálních médií poukazují na relativně slabou tradici čtenosti denního tisku (ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy) a naopak silnou...
|
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
|
Utváření svobodného tisku v Albánii po pádu komunismu
Váchalová, Milada ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem svobodného tisku a ostatních médií v Albánii v době od pádu komunismu po současnost. S postupným oslabováním komunistického režimu od roku 1990, které vyvrcholilo v roce 1992 nastolením demokratické vlády, započala nová éra albánských médií, plná dynamických změn a převratů, mající svůj impakt i v době současné. Cílem autorky je obsáhnout tento vývoj a posoudit, jakým způsobem se k němu albánská média postavila a ovlivnila tak současnou formu a fungování mediálního trhu. Vedle zachycení podoby mediální scény v 90. letech a v první dekádě nového tisíciletí, zaměřující se na vznik a vývoj zásadních albánských médií, stejně jako na politickou a ekonomickou situaci země, je hlavní motivací této práce zejména určení míry nezávislosti tisku v současné Albánii a přiblížení podmínek práce tamních novinářů. Hlavním zdrojem tomu byly realizované rozhovory s albánskými novináři, vyjadřující se zejména k problematice současné svobody slova a tisku ve své zemi a podmínkám, ve kterých každodenně pracují, čímž pomohou odkrýt současnou podobu a fungování nejen mediálního sektoru této balkánské země.
|
|
|
Mediální krajina ve Španělsku
Michálková, Helena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Provecho López, Juan Ignacio (oponent)
Diplomová práce "Mediální krajina ve Španělsku" si klade za cíl zmapovat současnou španělskou mediální scénu a aplikovat tak základní rysy a specifika fungování mediálního systému, tzv. modelu polarizovaného pluralismu tak, jak jej ve své knize Systémy médií v postmoderním světě popsali Hallin a Mancini a jehož charakteristiky kromě Španělska přiřazují i dalším zemím jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko, okrajově i Francie). Deskripci samotného mediálního trhu tištěných a audiovizuálních médií předchází rozsáhlé kapitoly věnující se vývoji tištěných médií ve Španělsku od jeho počátků v 17. století až po současnost, mediální legislativě a koncentraci vlastnictví médií. Právě vývoj tisku (a ve dvacátém století i vývoj audiovizuálních médií) se stal pro své výjimečně těsné propojení médií a politiky určující pro dnešní podobu španělské mediální krajiny, a proto je mu v práci věnována největší pozornost. S historicko-politickým vývojem země a neustále se měnícím systémem státního uspořádání je spojena i častá změna legislativy (zejména tiskových zákonů), což Španělsko v tomto ohledu odlišuje od ostatních evropských států. Kapitoly o trhu tištěných a audiovizuálních médií poukazují na relativně slabou tradici čtenosti denního tisku (ve srovnání se zeměmi západní a severní Evropy) a naopak silnou...
|
|
|
Historický vývoj propagace dvou vybraných kategorií produktů
Fišerová, Michaela ; Průša, Přemysl (vedoucí práce) ; Paško, Richard (oponent)
Cílem této práce je identifikovat faktory ovlivňující vývojové změny propagace a zhodnotit jejich vliv na zvolené produktové kategorie: automobilový průmysl a odvětví nealkoholických nápojů. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První kapitola slouží k uvedení teoretického základu koncepcí marketingového řízení, marketingového mixu a jednotlivých typů komerční komunikace. Ve druhé kapitole jsou vymezeny etapy vývoje komerční komunikace. Dále je analyzován vztah vývoje daného produktu k vývoji jeho marketingové propagace. Na závěr jsou určeny hlavní faktory, které ovlivňovaly vývoj propagace, a zhodnocena míra jejich působení na jednotlivá odvětví.
|
host ::
RSS.